ZMĚNY ÚROKOVÝCH SAZEB A JEJICH DOPADY
Položme si společně otázku. Jsou nulové úrokové sazby nebo dokonce záporné úrokové sazby normální dlouhodobý stav a odraz fungující ekonomiky?
Normální stav to rozhodně není a už vůbec ne dlouhodobý. Na obrázku dole vidíte úrokové sazby v USA od roku 1920, tedy za téměř 100 let historie. Úrokové sazby těsně nad nulou byly naposled v průběhu velké hospodářské krize ve 30tých letech minulého století a po válce začaly významně růst. V 70tých letech, kdy v USA propukla vysoká inflace, dokonce sazby prudce vyletěly vhůru až na 18% v roce 1980. A od 80tých let až do dneška mohly centrální banky postupně úrokové sazby snižovat až na dnešní minima a to umožnilo stále větší zadlužování všech sektorů, firem, lidí i států.
Hrozí nám na hypotéčním trhu něco odobného jako v USA v roce 2007?
Rozhodně máme zaděláno na velký problém. Děje se u nás totéž, co způsobilo hypotéční krizi v USA. K čemu tam tehdy došlo? Vše začalo v roce 2000 na akciovém trhu kdy takzvaně splaskla bublina na technologických akciích (dot com krize) a akciové indexy prudce propadly. Aby centrální banka USA (FED) zabránila dalším propadům a nastartovala růst akcií, snížila prudce úrokovou sazbu z tehdejších 6,5% až na 1% v roce 2003. Zlevnění úroků a tedy dostupnosti úvěrů pomohlo nastartovat růst cen akcií, ale také položilo základ k hypotéční krizi v roce 2007. Levné úroky umožnili poskytnout hypotéku i lidem, kteří by jí nikdy neměli dostat, neboť neměli dostatečně vysoký a stabilní příjem a prakticky žádné rezervy pro případ růstu úrokových sazeb. V USA bylo tehdy možné pořídit 100% hypotéku s úrokem 1%. No, nevezměte si jí, když je to tak levné a nestojí vás to žádné vlastní prostředky. Vážný problém nastal, když pak FED celkem svižně v roce 2006 zvedl sazby na 5%, to je o 4% nahoru za jeden jedinný rok. Průměrná hypotéka poskytnutá po roce 2003 měla měsíční splátku 650 USD a touto změnou se měsíční splátka zvedla na 1250 USD, to je téměř jednou tolik. Průměrná fixace na hypotékách byla 3 roky. Když se pak začalo zvýšení sazeb propisovat v roce 2007 do vyšších měsíčních splátek, tak lidé své závazky nezvládali platit a měli jsme tu největší krizi od 30tých let minulého století. A jak jsme ji vyřešili? V Americe FED snížil sazby v roce 2009 na úplné minimum 0,25% a takto nízké zůstaly až do prosince 2015, kdy je zvedl o čtvrt procentního bodu na současných 0,5%. I toto mírné zvýšení nás uvrhlo zpět do krize, stačí se podívat na prudké propady akciových burz od začátku roku 2016.
A jak to vypadá u nás v ČR?
Hypotéční sazby jsou na úplném minimu, úrok pod 2% je nyní naprostý standard. Jenže hypotéka je závazek na 20 i více let. Je naivní si myslet, že úroková sazba pod 2% zůstane po celou dobu hypotéky. Jestliže centrální banky po celém světě masivně tisknou nekryté peníze s cílem vyvolat inflaci, tak se jim to ve střednědobém horizontu určitě podaří. A až se vyšší inflace dostaví, bude těžké ji udržet na uzdě a snížit. K tomu má centrální banka jedinný nástroj a to je zvyšování úrokových sazeb. S růstem hypotéčních sazeb se dostaví větší riziko nesplácení a zabavování nemovitostí a následný pokles jejich cen stejně, jako tomu bylo v roce 2008. A že to je velmi reálný scénář nám ukazuje chování ČNB, která chce omezit 100% a 90% hypotéky. Očekává totiž propad cen nemovitostí a chce tímto krokem ochránit bankovní sektor. Proč by to jinak dělala, kdyby situace na hypotéčním trhu byla v pohodě?
